Saskie Green

Myšlenky

V dnešním článku bych se spíš chtěla vypsat. Vypsat se z toho, nad čím poslední dobou dost přemýšlím. Doufám, že nejsem jediná, která to tak má a pokud ano, nevadí. Už na tom stejně pracuju.





Jakýkoliv nákup ať už oblečení, kosmetiky, knih nebo papírenských potřeb mi vždycky udělal radost. Bohužel to bylo jen chvilkové. Všichni chceme být šťastní a každý na to máme svůj vlastní recept. Jenže jsme někdy i trochu líní. Proto upřednostníme ten nákup věcí, o kterých si myslíme, že nás udělají šťastnými, ale neudělají. A pokud ano tak jen na chvilku. 

Už kolikrát jsem si řekla, jak bude super až si koupím to nové tričko a džíny a jak mi to bude slušet. Byla to pravda, ale nadšení opadlo brzy, protože nejsem spokojená se svojí postavou, zas tak uplně mi ty těsné džíny podle mě neslušely. Kam tím mířím? Bylo jednodušší si jít koupit nové věci a mít z nich radost, než se zvednout a začít cvičit, abych měla radost ze sebe a byla se sebou spokojená. Ne jen, že to bylo jednodušší, ale ono to bylo i rychlejší. Občas se nad tím zamyslím a říkám si, že s tím musím něco dělat. 
(Trochu to souvisí s leností, ale to bych se dostala jinam.) 

Třeba i ty nové knížky nám udělají radost, něco se z nich přiučíme nebo si u nich krásně odpočineme. Jenže po přečtení je dáme na poličku a konec. Radost a vše ostatní je pryč. Teď zase potřebujeme něco jiného. Proto si koupíme kosmetiku naší oblíbené značky. Pak ji vypotřebujeme a je to pryč. Nejen že už nemáme radost, ale nemáme už ani peníze.

Lepší by bylo začít makat na hezký postavě, začít se učit konečně francouzsky, pomoci mamce s obědem a umýt nádobí, jít se jen tak projít a zaposlouchat se do zvuků přírody, udělat někomu radost úsměvem - to zase udělá radost nám. Někdy to bude trvat déle, ale výsledek bude stát za to. Potom budeme mít radost z toho, že vypadáme tak dobře (vždyť jsme na tom dřeli!), z toho, že se konečně na dovolené ve Francii domluvíme (budeme na sebe pyšní). Bude prostě dobře, pokud přestaneme tolik lpět na těch materiálních věcech. To nás udělá šťastnějšími (teda mě určitě).

Dejte mi vědět do komentářů, jestli to tak někdo máte. Jestli ne, stejně mi dejte vědět :)

Jak být zorganizovaný

Taky máte někdy pocit, že je toho moc, že nestíháte a všeho máte až nad hlavu nebo často zapomínáte na důležité věci a už ani nevíte, kam jste si všechny potřebné věci zapsali? Tak to jste tu správně. V tomto článku sepíšu pár rad, jak být zorganizovaný. 



Nejlepší je mít všechno v jednom. Nějaký velký diář, kam můžete psát všechno, co potřebujete. Projekty do školy, směny na brigády, schůzky a srazy s přáteli, různé akce, rodinné oslavy, kdy má kdo narozeniny, kdy se co děje a tak dále. Jeden takový od Momenteeczech mám a jak moc se mi líbí najdete zde. Pokud ale chcete levnější variantu, nemám vám to za zlé. 

1) První rada (tip), kterou vám můžu dát - pořiďte si blok/diář a pište si vše do něj. Jakékoliv úkoly, schůzky, akce, cokoliv. Hlavně ať to máte na jednom místě a víte o tom. Není nic horšího, než mít po pokoji desítky lístečků s tím, co všechno musíte udělat a nevědět, kde jsou (s tím, že si nepamatujete vše, co na nich bylo napsáno).



2) Pište si To Do listy, ale nemějte na sebe tak přehnané nároky. Není zrovna moc příjemné, když na svém listu máte na konci dne splněnou sotva polovinu úkolů. Pište si jen to nejdůležitější a taky třeba den (čas) do kdy daný bod musíte (nebo spíš chcete) splnit.

3) Přidělte svým úkolům důležitost. Nejlepší a nejefektivnější je si je seřadit od nejdůležitějšího po nejméně důležitý. Takhle dáte svým úkolům nějaké pořadí, ve kterém je máte splnit a nebudete si muset vybírat, co nejlehčího by se dalo udělat, ať máte alespoň něco splněno. 



4) Pokud to jde, udělejte to teď ať je to cokoliv. Jakmile to odložíte na později, pravděpodobně se k tomu v nejbližší době nevrátíte a necháte to na poslední chvíli. A to se odrazí na výsledku. Také to souvisí s tím, že potom ani nemusíte stíhat ostatní úkoly.

5) Jako poslední tip bych ráda uvedla, že pro přehlednost všech úkolů je dobré, když si je budete sepisovat podle kategorií. Třeba práce / škola / blog / kroužek / doma/ a tak dále. Takhle se vám to nebude motat všechno na jednom papíře.

Shrnutí: Pořiďte si diář. Pište si To do listy, kde si úkoly rozdělíte podle kategorií a sepíšete podle důležitosti. A neodkládejte to :)
Máte vy nějaké svoje tipy na organizaci? Podělte se o ně se mnou do komentářů :)


Cesta za lepším já

Už před delší dobou jsem se namotivovala a rozhodla, že přestanu dělat věci, které mě brzdí nebo zdržují a v ničem nerozvíjí. Změna je život. Je to dobrej pocit, konečně na sobě začít víc pracovat. Vystoupit z komfortní zóny. Zkusit nový věci, klidně i to, co se nám příčí. Chci dělat věci, které mě posunou dál a skoncovat s tím, co nikam nevede.


Každý den se snažím být lepším člověkem. Protože sama chci. Protože mě to dělá šťastnou. Usmyslela jsem si, že chci v životě něčeho dosáhnout, že chci něco vytvořit a něco tu zanechat. Naplnila jsem svůj život tolika cíli, které bych si ráda splnila a pevně věřím, že se mi to podaří. 

Ta cesta bude dlouhá a vlastně nikdy ani neskončí. Ono je pořád co zlepšovat. Budu pracovat na svých dovednostech, rozvíjet svoje schopnosti, měnit způsob myšlení i styl života. Rozhodla jsem se udělat krok vpřed. Chci to změnit tak, aby mi to vyhovovalo a mohla se ohlédnout s tím, že jsem dělala všechno, co jsem mohla, abych žila (podle mě) plnohodnotný život.

Nebudu tu vypisovat, co všechno začnu dělat a co všechno dělat přestanu. Každého z nás posouvá dál něco jiného. Proč tohle všechno píšu? Já třeba preferuji články, kde autor sdělí své myšlenky a nechá čtenáře nahlédnout a nechá ho zamyslet se nad vším. Někdo z vás to má třeba stejně. Z části proto je tenhle článek takový obecný.

Zkrátka chci, aby můj život měl smysl, a abych v něm byla šťastná. Budu tvořit, budu se radovat z maličkostí, využiju každé příležitosti, budu si vážit svých blízkých a všeho co mám, budu šťastná teď, ne až se mi něco splní, budu tady a teď. 

První týden na VŠ

Určitě hodně z vás řeší (nebo řešilo) zda jít na vysokou školu. I já se rozmýšlela, i když ono nebylo moc o čem přemýšlet. Prostě mě to tak napadlo, tak jsem si řekla, že to zkusím. Nechci psát přímo o tom, jak jsem si to představovala, že to bude super a realita byla úplně jiná. To vlastně ani není pravda. Ta realita se od představy tolik neliší. Sice mám za sebou první týden, ale chci se podělit o mé poznatky.



Představovala jsem si, že to bude volnější, zábavnější a lepší než střední, takové kafíčkování a obědování mezi přednáškami. A zatím to tak i je. Věděla jsem, že když je to vysoká, bude to vyšší úrověň a bude vyžadováno něco trochu jiného než na střední. Na tohle jsem se připravila. Všechno si musíte zjistit a obstarat sami, což je někdy docela výzva, ale všechno zvládám v pohodě (zatím).




Přednášky mi vyšly docela dobře - jen na tři dny v týdnu a to mi vyhovuje (kvůli brigádě). Sice mám někdy do večera a to je težké se soustředit, je to změna oproti střední kde jsem byla zvyklá končit kolem druhé hodiny. Navíc prostory naší školy jsou celkem moderní, máme tam jídelnu, kde dobře vaří, úžasnou knihovnu a literární kavárnu. Je to celkem příjemné prostředí, kam ráda chodím. 

Zatím se mi to zdá super, ale to asi proto, že jsem na začátku a zatím se není co učit, i když už musíme psát seminární práci ze socioekonomické geografie (což je mimochodem "velmi zábavný" předmět :D). Časem mě asi to nadšení přejde, až přijdou testy a pak zkouškové období.

Taky záleží na oboru, který si vyberete. Já si vybrala ekonomiku a management a přesto jsme se pořádně k ekonomice ještě nedostali. Přesto, že mě zajímá jen ta ekonomika, musím se učit práva a politologii. Nejvíc se stejně těším na účetnictví.

Každopádně je to škola a jestli chci získat titul, něco pro to musím udělat a spoustu věcí se naučit. Ty informace se mi budou hodit do života a vzhledem ktomu, že bych jednou chtěla podnikat a konečně mám pocit, že tenhle obor je správná volba.



Chcete na VŠ případně chodíte nebo jste chodili? Dejte mi vědět do komentářů a podělte se se mnou o vaše poznatky :)

5 tipů, jak si užít školu

Tyhle tipy jsou sepsané podle mě, takže to berte s nadhledem. Někdo si školu neužije ani s desítkami tipů, a někdo zase žádné tipy nepotřebuje. Škola nás však dokáže pěkně vyčerpat. Tady je tedy pár tipů, jak si to užít nebo to alespoň přežít.



1. Najděte si ve třídě kamarády.

Je to asi jasné, ale s kamarády je všechno lepší (a ono to kamarádství ve škole vždycky tak nějak vyplynulo). Nemůžu zapomenout na ty výbuchy smíchu na základce ani na ty blbosti co jsme dělali na střední. Máte se do školy na co těšit.

2. Učte se.
To většina lidí nedělá nebo jen minimálně a nerada. Stačí si látku přečíst před písemkou alespoň třikrát a určitě si něco zapamatujete a z výsledku budete mít radost. Mě ta škola bavila víc až když jsem se zlepšila v prospěchu. Chápu, že každý jsme jiný a někdo potřebuje na učení času více a někdo méně, ale upřímně, nikdo nechce vypadat jako blbec ne? (Mě třeba moje svědomí nedovolilo něco nevědět.)



3. Udělejte si DIY.
Zápisky jsem si raději psala do pěkného sešitu, který jsem si sama přetvořila, než do nějakého obyčejného. Tak nějak mě to povzbudilo a víc mě to bavilo.



4. Neberte to zas tak vážně.
Je to jen škola. I když všichni říkají, že je škola na prvním místě, tak není. Já mám na prvním místě třeba zdraví, to je pro mě důležitější. Jasně, že pokud chcete dobrou práci, je potřeba alespoň maturita, ale není to nic co by se nedalo zvládnout bez zbytečného hrocení. Prostě to nepřehánět a nešílet z toho. (Zvláštní, že uvádím tenhle bod zrovna já.)

5. Udržujte dobré vztahy s učiteli.
Tím nemyslím, že jim máte podlézat a tak dále. Jen se hodí, když s učiteli vycházíte (obzvlášť u maturity). To se mi osvědčilo. Navíc vám nikdo nebude dělat zbytečně problémy.
A někdy je s nimi fajn pokec (třeba i o hodinách) :D.

Díky za přečtení článku a do komentářů mi můžete napsat vaše tipy :)

Hygge

Jednoho dne jsem se s kamarádkou jen tak rozhlížela po knihkupectví a můj zrak spočinul právě na knize, která nesla nápis HYGGE. Kniha mě v tu chvíli okouzlila nejen svým krásným obalem, ale i zajímavým a neznámým názvem. “Co to HYGGE asi je?”, říkala jsem si. Podnadpis na přebalu knihy mi odpověděl, že je to "prostě šťastný způsob života". Koho by to nezlákalo ke koupi této knihy. Vzala jsem ji do ruky a začala pomalu listovat. Bylo jasné, že bez ní z knihkupectví neodejdu. Kdybych v té době věděla, co znamená HYGGE nejspíš bych si v hlavě říkala, jak moc hyggelig chvíli jsem prožila.


Knihu napsal Meik Wiking - Prezident Institutu pro výzkum štěstí v Kodani. O Dánsku se často říká, že je nejšťastnější zemí světa a to právě díky HYGGE. Co všechno v sobě kniha skrývá? Není to obyčejná kniha. Obsahuje spoustu nádherných fotografií, obrázků, grafů a průzkumů, ale najdete v ní i pár receptů a slovník hygge. Kniha neobsahuje žádný návod na štěstí (jak jsem tak trochu naivně doufala). Najdete v ní význam slova hygge, jeho podoby a co všechno je vlastně hygge. "Hygge lze chutnat, slyšet, čichat, vidět, hygge se můžete dotýkat. Ale nejdůležitější je hygge cítit." Já si hygge dokážu představit jako pocit štěstí, okamžik spokojenosti a duševní pohody.


Co všechno je tedy hygge? Určitě krby a svíčky, kvalitní čokoláda, teplý svetr, vlněné ponožky, deky a polštáře, hudba, dřevo a příroda, šálek horkého čaje (kakaa), oblíbená kniha (nebo film/seriál) a spoustu dalších věcí. Taky příjemné posezení s přáteli, večeře s rodinou, kterou jste společně uvařili, grilování, hraní deskových her, táboráky - zkrátka tyhle věci, které podnikáte se svými nejbližšími. Hygge ale můžete zažít i sami, například si v pokoji najdete útulné místo, vezmete svoji oblíbenou knihu, připravíte si horký nápoj a vklidu si to vychutnáte. Nebo si zapálíte oheň v krbu, lehnete si na gauč, užíváte si přítomnost a posloucháte příjemné praskání dřeva.


Kniha je docela čtivá, přestože to není klasická kniha, která by vyprávěla nějaký příběh. Je rozdělena na kapitoly. Byla pro mě velice zajímavá v tom, že jsem si rozšířila obzory, dozvěděla se něco nového a tak trochu poznala dánskou kulturu. Knihu vám můžu vřele doporučit, krásně si při čtění odpočinete. Mně osobně stačilo o hygge jen číst a hned mě to naladilo do pohody a klidu. I když musím přiznat, že jsem čekala něco trochu jiného. Už se mi osvědčilo, že vždycky čekám něco jiného, než to pak ve skutečnosti je, ale ve výsledku to stojí za to.


Děkuji za přečtení článku. Do komentářů mi můžete dát vědět, jestli jste knihu četli a co pro vás znamená hygge :)